Martin Bandžák je držitel hlavní ceny Czech Press Photo 2010. Jeho fotografie děvčátka zraněného při zemětřesení na Haiti získala titul Fotografie roku.
MARTIN BANDŽÁK (1975) se narodil v Bratislavě, ale dětství strávil v Zambii, kde jeho rodiče působili jako lékaři. Gymnázium se sportovním zaměřením absolvoval v Bratislavě, studium žurnalistiky nedokončil - dal přednost fotografování. Ve svých fotografických projektech se zaměřuje především na život lidí na společenském okraji ze zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky, kteří čelí nejrůznějším krizovým situacím. V roce 2001 spoluzaložil humanitární organizaci MAGNA CHILDREN AT RISK (Magna Děti v tísní) a dodnes je jejím výkonným ředitelem. Tato organizace poskytuje zdravotní a nutriční pomoc dětem a jejich rodinám v takových zemích jako je Kongo, Kambodža, Barma, Haiti, Keňa, Súdán, Indie, Nikaragua a další. Od roku 2002 Martin Bandžák žije spolu se svou ženou a dítětem střídavě v Phnom Penh v Kambodže a v Bratislavě.
V r.2003 získal v soutěži Czech Press Photo svoje první ocenění - čestné uznání za reportáž nazvanou AIDS v Kambodži. V r. 2010 mu mezinárodní porota této soutěže přiznala hlavní cenu - titul Fotografie roku - za snímek zraněného děvčátka po zemětřesení na Haiti. V r. 2008 vydal fotografickou publikaci o Kambodži nazvanou Ztracené životy, která zachycuje život a utrpení Kambodžanů v letech 2002 - 2008, kdy zemi zasáhla epidemie AIDS. Knihu provází putovní multimediální výstava. Martin Bandžák je iniciátorem vydávání monotematicky zaměřeného časopisu INSIDE, který prostřednictvím rozsáhlých fotoreportáží, esejů, rozhovorů a komiksů přináší postřehy a názory přispívající ke zvýšení povědomí a zájmu o zásadní problémy současného světa.
Příběh vítězné fotografie
„Fotografie děvčátka vznikla na Haiti tři týdny po zemětřesení, kam jsem přijel s týmem lékařů humanitární organizace MAGNA DĚTI V TÍSNI dokumentovat následky ničivé přírodní katastrofy. Dívenku jsem uviděl v místní nemocnici Haitan Community Hospital v Port-au-Prince. Seděla zakřiknutá v koutě malého nemocničního pokoje na lůžku. Místnost byla strašně úzká a tmavá, pouze úzkou škvírou dveří pronikalo trochu světla. Vešel jsem dovnitř a sedl si proti ní. Děvče se dívalo kamsi do dálky. Měl jsem pocit, že moji přítomnost ani neregistruje. Oproti chaosu, který vládl v celé nemocnici, zde bylo zvláštní ticho. Po chvíli se na mě dívenka upřeně podívala a neuhnula očima ani když jsem začal fotografovat. Bál jsem se, že ji svým cvakáním vyruším, ale ona se mi stále bez pohnutí upřeně dívala do očí. Na chodbě byl ruch, běhal tam nemocniční personál a přinášeli další pacienty. Ona se nehýbala, jen se na mě dívala. Nepohnula rty, nevydala žádný zvuk. Jako by mi chtěla něco sdělit, ale nemohla. Její pohled v té chvíli vypovídal všechno. Udělal jsem několik záběrů a opět jsme se na sebe tiše dívali. Najednou jsem měl neodbytný pocit, že jsem se na chvíli stal součástí jejího tragického příběhu. Pak jsem se pomalu postavil a vyšel ven. Když jsem se druhého dne vrátil, už tam nebyla. Neznám její jméno, nevím kam odešla, nevím zda ztratila při zemětřesení svoje rodiče, pouze vím, že na její upřený pohled nikdy nezapomenu.
Fotografii jsem dělal aparátem Canon 5D, 24mm objektiv. Tak, jako všechny snímky, jsem ji hned převedl do černobílé škály."
Martin Bandžák
Stránky Martina Bandžáka: www.bandzak.com
Zdroj informací a fotografií: czechpressphoto.cz