Ptáte se proč chodit ven, když leje a psa by nevyhnal? A ještě ke všemu s sebou tahat svého digitálního miláčka? Protože i za lijáku můžeme pořídit krásné fotografie a navíc po „reportérsku" zdokumentovat, jak přívalový déšť zlikvidoval sousedovi zahradu.
Povíme si o tom, jak s vodní sprškou vykouzlit fotky. Přeji Vám špatné počasí.
Déšť má neobyčejně mnoho podob. Fotit můžeme přímé vodní provazy padající z oblohy, přes které mnohdy není ani vidět, ale také jemné kapky padající do kaluží, nebo si můžeme pohrát s režimem makro. Záleží na Vaší fantazii a originalitě.
Pokud fotíme spršku padající vody, důležité jsou dvě věci. Námět by měl mít boční osvětlení, protože světlo se v kapkách lomí a odráží a je tak viditelnější. Pozadí by mělo být tmavší (fotku můžeme „opřít" o stromy, stěnu domu, keře apod.).
Pokud fotíme jednotlivé kapičky, můžeme jim přidělit takovou barvu, jaké je jejich pozadí.
Při fotografování v dešti volíme vyšší citlivost, protože bývá většinou zataženo. Určitě využijeme polarizační, nebo UV filtr. Hodí se také samozřejmě stativ a deštník. Pokud ale fouká silný vítr, na deštník upevněný na stativu raději zapomeňte. Rázem se promění v plachtu a odletí neznámo kam.
Pro věrné zachycení toho pravého deště, volíme delší expoziční čas (více než 1/20s).
Pokud prší a svítí sluníčko, fotku nám může zkrášlit i duha. Ti softwarově vybavenější kolegové mohou duhu do záběru přidat i uměle, pomocí PC.
Focení deště se zdaleka netýká jen majitelů drahých zrcadlovek. Dá se fotit s každým přístrojem, kde můžeme měnit expoziční čas.
Doporučuji na chviličku zapomenout na barevné fotky. Černobílá dává deštivým fotkám zajímavý nádech historie a ty jsou tak působivější.
Makro záležitostí a zkouškou trpělivosti je focení jednotlivých padajících kapek. Fotíme je velice krátkým časem (tisícina sekundy). Čím je čas kratší, tím je kapka kulatější a zajímavější. Nemusíme čekat na to, až venku začne pršet. Trénovat můžeme i na vodovodním kohoutku. Tady se opravdu vyplatí oblíbená metoda - pokus a omyl.
Při fotografování deště v krajině, můžeme využít barevných kontrastů. Např. červený deštník oproti tmavé zamračené obloze vypadá zajímavě a fotku tím i opticky rozdělí a ozvláštní. K dešti také neodmyslitelně patří mlha. Mlha je bílá a tvoří pozadí, proto někdy vede fotografa ke špatnému měření expozice. Je dobré přidat jednu nebo dvě clony. Opět využijeme polarizační filtr a stativ.
Nebojte se originality a extrémních podmínek. Pokud opravdu leje a je bouřka, vznikají zajímavé fotografie. Nemějte pocit, že když venku prší „nedá se fotit". Je spousta fotografů - lovců bouří, kteří fotí jedině za nepříznivých podmínek počasí.
Důležité je umět ochránit svůj fotoaparát, což je největší úskalí a mnoho fotografů to odradí. Foťák je plný elektroniky, která je více či méně náchylná vlhku.
Pokud zrovna nevlastníme voděodolný Olympus mju II., musíme přístroj ochránit jinak. Použijeme buď podvodní pouzdro (které je mnohdy velmi drahé), nebo si můžeme ochranu vyrobit doma. Použít můžeme igelitový sáček nebo vymyslet vlastní nápad.
Rozhodně nešetřete ani na brašně či foto-baťohu. Přes ten klasický můžeme alespoň natáhnout pláštěnku. Jako ochranu čočky můžeme použít i sluneční clonu.
Za fotografie k článku děkujeme autorům: Jiřímu Červenkovi a Danielu Březinovi