Jak postupovat při pokusu uplatňovat vrchnostenskou pravomoc při našem pobytu v přírodě, aneb jak vyhubit buzeraci

Nejeden fotograf přírody už zažil setkání s nerudným myslivcem, ochranářem či někým podobným, šermujícím mu před nosem průkazkou a ohánějícím se svým úředním statusem. Který ovšem často dost nesmyslně nebo neoprávněně požadoval něco na co nemá právo a to ve skutečnosti jen proto, že jste mu překazili lov, nebo že dělal něco co se až tak nemá a vy jste ho při tom třeba mohli nafotit. Martin Tomáš známý také pod přezdívkou XAXAP (čti Chachar) udělal skvělé shrnutí toho, co, kdy a z jakého důvodu po vás může člověk se statusem úřední osoby chtít a jak postupovat v případné rozepři správně dle zákona. S jeho svolením toto shrnutí velice rádi publikujeme.

Jak postupovat při pokusu uplatňovat vrchnostenskou pravomoc při našem pobytu v přírodě

Dlouhodobým a nejdůležitějším cílem tohoto shrnutí je zbavit se arogantních a buzerujících blbů, kteří dnes disponují statusem úřední osoby. Toho lze dosáhnout jen vzdělaným postupem na místě při kontaktu s blbem a následnými kroky.

Cílem tohoto shrnutí není citovat veškeré právní normy v širokém kontextu, ale srozumitelně se zaměřit na řešení interaktivních konfliktních situací výkladem. Doporučuji proto nastudovat aktuální znění Zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992), Lesní zákon (289/1995), Zákon o myslivosti (449/2001) a Zákon o rybářství (99/2004). V době chytrých telefonů doporučuji uložit na smartphone, který máme furt u sebe. Občas ukázaná platí :) Často je potřeba ukázat i Policii ČR, pokud se do řešení konfliktní situace přivolá, protože policisté nejsou zrovna chodící Děda Vševěda :)

Důležité!!! Cílem tohohle výkladu není vyzývat lidi k aroganci a hloupému chování. Pokud se k nám druhá strana bude chovat slušně, uvidíme respekt, uzná pochybení, omluví se, nemusíme ho hned koupat v taktikách tohoto postupu.

Zabývat se budu pouze kontaktem s úředními osobami (strážci), kteří vrchnostenskou pravomocí legálně disponují. Ti se samozřejmě musí prokázat (odznak a legitimace). Myslivci, lesáci atd., kteří nám budou o svých pravomocech pouze vyprávět, protože mají pocit, že je mají, jsou na článek z oboru psychiatrie, nikoliv práva.

Výchozí situace

Ústava ČR, respektive ústavní pořádek, (protože existuje nejen samotná Ústava, ale i Listina základních práv a svobod a ústavní zákony) má silně zakotvena základní práva osob. Jako vrchní předpis také ovlivňuje provádění předpisů pod ním, respektive výklad zákonů při sporech.

Cituji Ústavní soud ČR: „V podmínkách materiálního státu nemůže být výkon veřejné moci bezobsažný ani bezúčelný; jinými slovy, z ústavního hlediska nelze aprobovat a tolerovat výkon veřejné moci, která je prostým uplatněním formálně předvídaného oprávnění orgánu veřejné moci bez toho, že by byl vysledovatelný zákonem předvídaný a racionální účel, k němuž konkrétní výkon svěřené pravomoci směřuje. Pouze v tomto materiálním smyslu je třeba interpretovat též čl. 2 odst. 2 Listiny, podle něhož lze státní moc uplatňovat v případech a mezích stanovených zákonem a způsobem, který stanoví zákon. Zvolený způsob výkonu veřejné moci, který s sebou nese zásah do základních práv osob, musí též vždy obstát z hlediska principu proporcionality. Ten je derivátem principu právního státu založeného na úctě k právům a svobodám člověka a občana (materiální právní stát), jímž má Česká republika být podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, který se uplatní komplementárně k čl. 4 odst. 1 Listiny, podle něhož mohou být povinnosti ukládány na základě zákona, v jeho mezích a při zachování základních práv a svobod.“

Zjednodušeně řečeno, i když má nějaký frajer formální status provádět vrchnostenskou pravomoc (právní terminus technicus), k jejímu užívání MUSÍ mít sakra dobrý důvod, nikoliv vycucaný z prstu nebo nějakou univerzální kličku, kterou mu poradil někdo „chytrej“ na školení a která funguje jen díky neznalosti lidí.

Další citace Ústavního soudu, které už je lépe rozumět: „Každý zásah do osobní sféry jednotlivce, ať už je činěn v rámci jakéhokoliv postupu státu vůči jednotlivci, musí být ospravedlněn konkrétní skutečností, resp. důvodem takového omezení a nikoliv proveden pouze proto, že orgán státu je takovou pravomocí formálně nadán. Takové obecné oprávnění je pouze předpokladem realizace takové omezovací pravomoci, nikoliv měřítkem jeho intenzity.“

Bacha, lidé nemají oprávnění provedení subjektivně hodnotit. V danou chvíli je potřeba respektovat formální požadavek. Spatřujeme-li ho jako vadný, po akci se neprodleně obrátíme na dozorující orgán se stížností, eventuálně Policii ČR.

Citace ústavního soudu k věci: „Občané jsou povinni se podrobit výkonu pravomoci veřejného činitele bez ohledu na vlastní soukromý názor. Jsou-li přesvědčeni, že tímto jednáním bylo porušeno jejich právo či jim byla způsobena škoda, mohou se proti takovému postupu veřejného činitele bránit jiným, a to zákonným způsobem. Ústava České republiky, Listina ani žádná jiná právní norma nepřipouštějí, aby občané nejprve hodnotili zákonnost postupu veřejných činitelů a teprve na základě toho jejich pokynů uposlechli nebo neuposlechli.“

Příklad pro praxi:

Bude-li nás tedy chtít nějaká faktická úřední osoba (dříve veřejný činitel) perlustrovat (zkontrolovat totožnost) a nevyslyší-li naši argumentaci proti tomuto aktu, ve finále se podvolme a až potom je potřeba to řešit. Nezapomeňme dělat z celé akce záznam!!! Úřední osoba ho musí strpět a bude se nám hodit jako důkazní materiál. Blekotání „strážce“ je často úsměvné. Nahrávku pak lze zveřejnit, musí to být ovšem zpravodajsky, např. s komentářem „neznalost zákonů myslivecké stráže“. Nepiště k videu komentář typu „blbec v akci“ apod. To už by se mohla dotčená osoba úspěšně bránit. Na FB nebo dalších sociálních sítích to stejně oroštujou komentující, za které už pochopitelně nenesete odpovědnost.

O co se opřít při grilování buzerujících strážců?

Při pohybu v přírodě se můžeme, kromě příslušníků Policie ČR, potkat s veřejnými strážci čtyřech typů: stráž přírody, lesní stráž, myslivecká stráž, rybářská stráž. Všechny tyto stráže jsou vykonavatelé státní správy, musí se tedy řídit základními zásadami uvedenými ve Správním řádu (500/2004), a to dokonce v případě, že speciální zákon výslovně použití správního řádu vylučuje, aniž by sám obdobné zásady obsahoval. Zejména §4 obsahuje důležitá ustanovení:

1.  Veřejná správa je službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc.
2. Správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné.
3. Správní orgán s dostatečným předstihem uvědomí dotčené osoby o úkonu, který učiní, je-li to potřebné k hájení jejich práv a neohrozí-li to účel úkonu.
4. Správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy.

Zdvořilost? Poučení? Informace o tom, co se bude dít? Umožnění uplatnit práva? Ve všech těchto bodech fungují obvyklí buzerátoři v rozporu se zákonem. Záznam se bude opět hodit. A pro nás to znamená více váhy pro důvodnost stížnosti, budeme-li ji podávat.

Dále bude následovat citace jednotlivých zákonů na téma oprávnění jednotlivých stráží. Tato oprávnění jsou taxativní, to znamená, že jsou oprávnění realizovat jen a pouze tato, způsobem definovaným zákonem. Je dobré je znát nebo je mít alespoň při sobě. Strážce by nám měl na jejich základě sdělit poučení a zdůvodnit svou výzvu. Navíc se různí.

Stráž přírody - § 81, odst.7 zákona 114/1992

Strážci jsou oprávněni

1. zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody,
2. ukládat a vybírat blokové pokuty za přestupky na úseku ochrany přírody,
3. vstupovat na cizí pozemky za podmínek stanovených v § 62,
4. zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout,
5. požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.

Lesní stráž - § 39, odst.2 zákona 289/1995

Lesní stráž je při své činnosti oprávněna

1. zjistit totožnost osoby, která při obecném užívání lesa porušuje ustanovení tohoto zákona,
2. ukládat a vybírat pokuty za přestupky uvedené v § 53 tohoto zákona v blokovém řízení podle zvláštního předpisu,
3. předvést bezodkladně policejnímu orgánu osobu, kterou přistihne při přestupku, nelze-li jinak zjistit její totožnost,
4. požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.

Myslivecká stráž - § 14, odst.2 zákona 449/2001

1. Myslivecká stráž je oprávněna
   1. požadovat od osob, které jsou v honitbě se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu,
   2. zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích v honitbě dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí zvěře,
   3. zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních právních předpisů držet střelnou zbraň i na honebních pozemcích, a neprodleně přivolat orgán Policie České republiky (dále jen "policie"),
   4. odejmout osobám uvedeným v písmenech b) a c) střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj, chycenou, ulovenou nebo přepravovanou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku a vykázat je z honitby; o odnětí věci sepsat úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystavit potvrzení o odnětí věci a odňatou střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj odevzdat neprodleně orgánu policie; osoby uvedené v písmenech a) až d) jsou povinny výzvám či úkonům v nich uvedeným vyhovět, popřípadě jich uposlechnout,
   5. usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení,
   6. usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrii říční a další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí,
   7. usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován,
   8. požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky,
   9. ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení za přestupky podle zvláštního právního předpisu,
   10. vstupovat na pozemky v honitbě v rozsahu nezbytně nutném k výkonu funkce.
2. Myslivecká stráž, která usmrtila psa nebo kočku, zdivočelé hospodářské zvíře nebo označené zvíře z farmového chovu zvěře, je povinna o tom neprodleně informovat jeho vlastníka, pokud je známý, a sdělit mu místo usmrcení zvířete a popřípadě jej na toto místo doprovodit.
3. Prohlídka dopravních prostředků a zavazadel podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem než zjištění, zda v těchto prostředcích a zavazadlech není neoprávněně nabytá zvěř.

Rybářská stráž - § 16, zákona 99/2004

Rybářská stráž v rybářském revíru je oprávněna

1. kontrolovat
   1. osoby lovící ryby nebo vodní organizmy, zda jsou k tomuto lovu oprávněné a zda provádí lov řádně a způsobem, který umožňuje tento zákon,
   2. osobám lovícím ryby nebo vodní organizmy rybářské nářadí, obsah rybářské loďky, nádrže nebo jiného zařízení užitého k uchování ryb a rybářské úlovky, z hlediska dodržení rybářského práva,
   3. osoby lovící ryby pomocí elektrického proudu, zda vlastní povolení příslušného rybářského orgánu k tomuto způsobu lovu, jakož i zda vlastní potřebné osvědčení prokazující jejich způsobilost k práci s elektrickým zařízením při lovu ryb a osvědčení dokladující bezpečnou použitelnost elektrického zařízení k lovu ryb,
   4. užívání jezů, stavidel, zdymadel, výpustí a jiných zařízení z hlediska dodržování právních předpisů a opatření na ochranu výkonu rybářského práva,
   5. způsob a rozsah užívání vod a jejich kvalitu;
2. požadovat
   1. od osoby lovící ryby nebo vodní organizmy prokázání její totožnosti, předložení platného rybářského lístku a platné povolenky k lovu,
   2. od osoby důvodně podezřelé ze spáchání přestupku nebo trestného činu v bezprostřední blízkosti rybářského revíru předložení rybářského lístku, popřípadě povolenky k lovu nebo jiného dokladu opravňujícího osobu k lovu anebo dokladu o nabytí ryby nebo vodního organizmu,
   3. součinnost, popřípadě pomoc orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, nemůže-li zajistit vlastními silami a prostředky výkon funkce rybářské stráže;
3. zadržet
   1. povolenku k lovu osobě, která se dopustila porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, a tuto doručit nejpozději do 5 pracovních dnů tomu, kdo povolenku vydal,
   2. úlovek, rybářské nářadí nebo nástroj osobě, která tím spáchala přestupek nebo trestný čin, nebo z jehož spáchání je důvodně podezřelá;
4. vstupovat na pozemky, stavby, jezy, rybí přechody a jiná zařízení v souvislosti s výkonem funkce rybářské stráže, a to v rozsahu nezbytně nutném, a užívat k tomu v nezbytné míře existující přístupové cesty;
5. ukládat a vybírat pokutu v blokovém řízení za spáchání přestupku podle tohoto zákona a podle zákona o přestupcích.

Pokud nenosíte do přírody flintu nebo rybářský prut, nejsilnější status pro kontrolování naší činnosti má Stráž přírody. Má oprávnění postavená na celé šíři porušení předpisů na ochranu přírody. Patří mezi ně i rušení zvířat, čehož se dá dopustit i fotografováním nebo pobytem. Zde platí, jak už jsem zmínil v úvodu, že na místě má pravdu vždy úřední osoba. Dobrou zprávou je, že ze strany strážců přírody ke zbytečným buzeracím nedochází často, spíše velmi zřídka.

Rybářská stráž se fotografů a běžných návštěvníků přírody netýká, snad jen pokud by někdo z nudy chytal v potoce vranky do ruky nebo nesl k rybníku kapříka jako návnadu pro mořského orla (pak musí mít doklad o nabytí) :)

Lesní stráž si na nás může posvítit, pokud porušujeme lesní zákon. To má právo i zjišťovat totožnost (naučme se slovo perlustrace, zlepšíte image vzdělance). Za přestupky uvedené v §53 nás může i pokutovat. Nepředpokládám, že někdo poleze do těžby nebo bude rejt malé smrčky. Takže nejčastější konflikt hrozí za táboření, kouření a vjezd a parkování auťáků. Začnu kouřením, ke kterému není co dodat. Můžu dostat flastr až 15 tisíc korun. Veřejnost si s tím ale moc hlavu neláme. Pokud na mě ovšem vyjede lesní strážce a já mám retko v papuli, dost si kazím vyjednávací pozici.

Co se týče táboření, v žádném ze zákonů není taxativně uvedeno, co to je. Po slavném soudním sporu Martina Hyťhy alespoň Ministerstvo životního prostředí rozklíčovalo pojem „táboření“ ve svém Souboru stanovisek k ochraně přírody a krajiny, pod číslem jednacím Č.j.: 410/1114/96 uvádí: „Tábořením ve smyslu § 16 odst. 1 písm. c), § 16 odst. 1 písm. b) a § 29 písm. j) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., se rozumí souhrn různých činností umožňujících vícedenní pobyt v přírodě spojený s přenocováním, a to obvykle ve stanech (stavění stanů, příprava stravy, hygiena, likvidace odpadků atd.). Táboření mimo místo vyhrazené orgánem ochrany přírody v národních parcích, chráněných krajinných oblastech a národních přírodních reservacích je zakázáno zákonem. Rovněž zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, stanoví v § 20 odst. 1 písm. k) mimo jiné zákaz tábořit v lesích mimo vyhrazená místa.“ Co z toho vyplývá? Maskovací stan nebo bivakování bychom měli ustát jistě, jednodenní přenocování bez ohně taky.

U auťáků je to jednoduché, ale může to být složité. Pokud nejsem držitelem nějaké výjimky, s autem do lesa prostě nesmím. Je častým omylem, že tam musí být zákazová značka. Nemusí. Jediný otazník tedy je, co je a co není les? §2 Lesního zákona říká, že se pro účely tohoto zákona rozumí lesem lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa. §3 pak určuje pozemky určené k plnění funkce lesa, což jsou pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 tohoto zákona (dále jen "lesní pozemky"), zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (dále jen "jiné pozemky"). U těchto pozemků může orgán státní správy lesů nařídit označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa. A protože to tedy zdaleka nejsou jenom lesy tak, jak je normálně známe, ale může nás překvapit nejedna louka, je dobré se radši přesvědčit na katastrální mapě. Dobrým průvodce je http://www.katastr2.cz/ , kde stačí najít místo, kam se chcete vydat a pak kliknout na mapu a v okýnku následně vybrat „Informace o parcele – odkaz do KN“. Doporučuji nainstalovat appku do chytrého telefonu, minimálně pro Android existuje. Tenhle odkaz se hodí i tehdy, pokud někdo operuje zákazem vstupu do lesa, abychom si prověřili, zda vůbec v lese jme. U tématu auťáků a pravomocí lesních strážců je ovšem zajímavé, že nás za vjezd či parkování v lese mohou pokutovat, nemají ovšem oprávnění nás zastavovat.

Pozor, na závěr ještě dodám k lesnímu zákonu jednu skutečnost. V §19 o užívání lesa je uvedeno:

1. Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.
2. Chovatelé včel mohou se souhlasem vlastníka lesa a v zájmu podpory ekologické rovnováhy, opylování rostlin, využití medovice a zlepšení produkce semen lesních dřevin umisťovat svá včelstva na lesních pozemcích za předpokladu dodržování povinností vyplývajících z odstavce 1 věty druhé.
3. Na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu může orgán státní správy lesů z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů rozhodnout o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, nejvýše však na dobu tří měsíců. Totéž lze stanovit nařízením obce s rozšířenou působností. Stanovenou dobu lze stejným způsobem prodloužit nejvýše o tři měsíce. Zákazy vstupu do lesa nebo jiná omezení užívání lesa stanovená zvláštními předpisy anebo podle nich vyhlášená zůstávají nedotčena. Vstup do lesů, které jsou nezbytné pro potřeby obrany státu (dále jen "vojenské lesy"), se řídí zvláštními předpisy.

V prvním odstavci je uvedeno, že jsme povinni dbát pokynů vlastníka, nájemce lesa a jeho zaměstnanců. S ohledem na Ústavu a dikci Lesního zákona ovšem nemůžeme být buzerováni z důvodu něčí kratochvíle. Pokyny omezující vstup a pobyt musí být odůvodněné. Zaměstnanec Lesů ČR nás tedy nemůže vyhnat jenom proto, že na místě chce lovit a chce mít klid. Stejně tak může jen těžko kdokoliv operovat zákazem vstupu, který není řádně zveřejněn (zpravidla na vstupech do lesa, vývěskách obcí atd.) a také samozřejmě odůvodněn.

Nakonec jsem si nechal oblíbené myslivce, respektive mysliveckou stráž. Má těch pravomocí hodně, ale málokterou mohou použít proti běžnému návštěvníkovi přírody nebo fotografovi. Pokud nemám viditelně zbraň nebo nepytlačím jiným způsobem, můžou tak maximálně pozdravit (viz výčet oprávnění výše). Teoreticky je možné, že jsou oprávnění nás v honitbě zastavit a prohlížet, jestli nemáme v kufru jelena. No jo, ale kde toto oprávnění platí? Zákon o provozu na pozemních komunikacích (361/2000) totiž v §79 jasně vyjmenovává, kdo je oprávněn na komunikacích (včetně účelových) zastavovat vozidla. Dokonce i přesně popisuje, jakým způsobem to jednotliví oprávnění mají dělat. Po mysliveckých strážcích ani vidu ani slechu. Opět si dovolím citovat Ústavní soud: „Podle názoru Ústavního soudu mezi základní principy právního státu patří princip předvídatelnosti zákona, jeho srozumitelnosti a vnitřní bezrozpornosti.“ Co to tedy znamená? Že je ustanovení o zastavování v rámci Zákona o myslivosti vymahatelné jedině mimo komunikace. Takže na louce zastavíme, jinde mysliveckému strážci zamáváme, zatroubíme, ať uskočí a nic nehrozí :)

Na závěr téhle rozsáhlé pasáže ještě upozorním na jeden fakt. Přestože je v oprávněních většiny strážců k něčemu vyzvat, zadržet nebo předvést, je těžké si představit reálnou vymahatelnost, pokud se tomuto nebude chtít člověk podrobit dobrovolně. Ani jedna z Veřejných stráží totiž nedisponuje právem použít jakékoliv násilí nadstandardně nad oprávnění běžného člověka při vlastní obraně, takže žádné chvaty, chmaty, pouta apod. V případě, že nebudeme chtít se strážcem spolupracovat, jedná se sice o přestupek neuposlechnutí výzvy úřední osoby, ale strážce nenadělá nic. Maximálně zavolá na Policii, kde z něj, pokud nemá nezpochybnitelné důkazy o přestupku a osobě podezřelé, budou mít velkou radost, že musí psát zbytečný úřeďák.

Inu, mnoho zdaru v partiích s bohorovnými blby nebo ideálně hodně štěstí, abychom je nepotkávali. Ale i k tomu můžeme přispět našim vzděláním a přístupem. Takže ještě jeden rychlý sumář:

1. Osoba oprávněná po vás něco chtít musí mít na sobě odznak a prokázat se legitimací jedné z veřejných stráží.
2. V tu chvíli zastupuje státní správu, nikoliv sebe, takže mobil, foťák nebo kameru do ruky a provádět záznam, musí to strpět.
3. Musí dodržet ustanovení Správního řádu, chovat se slušně, poučit, informovat a umožnit uplatnit vaše práva.
4. Pokud vás vyzve k něčemu, co dostatečně neodůvodní, nebo dokonce ani takové oprávnění nemá, informujte strážce o tomto faktu, ale podvolte se. Děláte záznam, průser mít bude. Nezapomeňte pak poslat stížnost na orgán, který je za kontrolu dané stráže zodpovědný. A zpravodajsky informovat veřejnost třeba na Facebooku.
5. A pokud jste příznivci punkových řešení, jistě víte, kde se nalézá váš prostředníček, nic moc vám nehrozí :)
6. Dopřejte korektním strážcům pocit respektu a příjemné komunikace! Ti jsou zapotřebí!!!
7. Dotazy a žádosti o rady posílejte na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. … těší se na vás XAXAP a kolektiv jeho právníků