Většinou mám volnou ruku při výběru fotografů k rozhovoru. Vybírám si ty, mému srdci blízké, přátele, nebo ty, kteří jsou mi blízcí svými fotografiemi. Tentokrát jsem reagovala na tip, za nějž děkuji, poznala jsem další velmi zajímavou osobnost české fotografie. Illy Wonka vystudovala ekonomii. Byla také přijata ke studiu na fotografickou konzervatoř, ale o její práci je takový zájem, že školu nedokončila, na studium jí nezbývá čas.
Je chladno, pára se valí od pusy při každém vydechnutí a v okolí zní nezvyklý chrochtavě hrdelní zvuk. Fotím daňky! Tedy fotím, spíš chci fotit.
Tak nic, zase ani ťuk, nikde ani noha. Další prázdné údolí, po pižmoních ani památka. Nezbývá, než opět hodit na záda těžký batoh plný fototechniky a sejít z kopce dolů jen proto, abychom mohli znovu vystoupat na protilehlý vrchol.
Braaaaaaaaaaaaains! Ozývá se ze všech stran. Dav nemrtvých se pomalu šourá hlučnými ulicemi a dostává se i na Karlův most. Zasvědcení se usmívají, zmatení turisti fotí o stošest. Ve vzduchu je cítit recese a umělá krev.
Nedávno jsem dostal nabídku přijet a fotit mláďata afrického lva pustinného. V první chvíli mě napadlo, že přece nepojedu někam na Slovensko fotit přes mříže lvy zavřené v malém kotci. Ovšem velmi rychle jsem zjistil že se lvíčata dají fotit uvnitř mříží a že mají velký výběh se spoustou úkrytů.