Sportovní fotografie spadá do oboru reportáže, proto by fotky měli mít především informační a dramatické pojetí. Důležité je zachytit nejdůležitější okamžik a vměstnat ho do „stěžejní" fotografie, ze které je na první pohled patrné, o jakou reportáž se jedná.
Fotografie může být ale pojata i jako detail (např. fotka golfového míčku), i jako celek (fotka hokejového týmu). Většinou je to fotografie lidí, kteří se daného sportu účastní. Fotografie by tak měla zachycovat nejen atmosféru daného „zápasu", ale i výraz jeho účastníků. (o přímé figurální fotografii si povíme něco příště).
Copak na to encyklopedie?
Pojmem sport je obvykle označována pohybová aktivita, provozovaná dle určitých pravidel a zvyklostí. Výsledky této aktivity jsou měřitelné a porovnatelné s ostatními provozovateli téhož sportovního odvětví. Fotograf by si měl o daném sportu zjistit určitě nějaké informace. Zvlášť, pokud ho sám aktivně neprovozuje. V případě nestandardních sportů (jako např. curling, windsurfing, nebo bouldering) mu zajisté pomůže internet.
Určitě je dobré, pokud to situace dovolí, projít si terén nějaký čas předem a seznámit se s prostorem, světelnými podmínkami apod. Sportovní fotografii můžeme pořídit venku, ale i v halách. Tím pádem se světelné podmínky rozdělují na umělé a přirozené.
Za prvé - Kam se postavit?
Pro objektivní zachycení děje, je stanoviště většinou přesně vymezené. Je tedy nutno předem počítat s touto skutečností. Např. při hokejovém zápasu jste si jistě všimli fotografů, kteří stojí dole pod hledištěm, v těsné blízkosti mantinelů. Jednak je to místo poněkud nebezpečné, jednak dobře strategicky umístěné. Pořadatelé určí fotografům přesné místo, kde mohou stát. Někdy tam může vzniknout problém, že podmínky stání nevyhovují. Dnes už se ale pořadatelé snaží vyjít maximálně vstříc.
Samozřejmě ale záleží jen na Vás, zda si zajistíte fotopass a budete se tím pádem řídit pravidly pořadatele, nebo si s foťákem stoupnete přímo do kotle, mezi rozjařené fanoušky.
Za druhé - Jak se poprat se světlem?
K tomuto odstavci jen pár poznámek. Každý z Vás určitě zná svůj vlastní fotoaparát, a tak je zcela zbytečné popisovat nastavení manuálního režimu. Jak jsem říkala, je vhodné si situaci zmapovat nějakou chvilku předem, udělat třeba i pár zkušebních snímků.
Nízká hladina světla vyžaduje samozřejmě delší expozice. Rozhodně se doporučuje fotit do formátu Raw.
Pokud je prostor ponurý až hodně tmavý, je možné vyfotit hezký efekt tím, že skombinujeme dlouhý čas, pohyb objektu a blesk. O této technice - tzv. Panningu, si ještě něco povíme.
PANNING - tanec s monopodem
Panning je fotoaparátem souběžné sledování fotografovaného objektu. Používá se při snímání rychleji se pohybujících objektů. Panning využijeme k zachycení rychlého pohybu a odlišení předmětu od pozadí. Objekt je tím pádem ostrý a pozadí je rozmazané, což snižuje rušivé efekty a objekt je od pozadí opticky oddělen.
Jak na to? Nebudu tvrdit, že je to jednoduché. Za čím si ale stojím, je to, že panning se musí trénovat. Dobrou fotku mnohdy pořídíte metodou pokusu. Zkoušejte, třeba budete mile překvapeni. Dobrým pomocníkem Vám bude monopod. Se stativem se hůř manipuluje.
V hledáčku sledujte objekt a ve vhodnou chvíli stiskněte spoušť. Stále sledujte objekt (i když už není v hledáčku) jakoby do ztracena. Pohyb musí být plynulý. (Zkoušet a trénovat panning můžete třeba jako já, fotografováním jedoucích aut).
Délka expozice musí být tak dlouhá, aby bylo pozadí dostatečně rozostřené. Vše závisí na rychlosti objektu, ohniskové vzdálenosti a vzdálenosti od předmětu. Např. při běžeckých závodech budete potřebovat čas kolem 1/60s.
Jaké „techno" si pořídit?
Vhodnější pro sportovní fotografii je digitální zrcadlovka. Pokud to fotografování myslíme alespoň trochu vážně. Často je dobrým pomocníkem stativ (nebo monopod). Vhodný může být i polarizační filtr, výkonný externí blesk se také hodí.
Fotografie sportu v současnosti
Předním sportovním fotografem, a také jediným Čechem, který má akreditaci k fotografování závodů F1 je Jiří Křenek. Za své fotografie získal dvě 1. místa v soutěži Czech Press Photo v letech 2000 a 2002. Více z jeho tvorby najdete na www.jirikrenek.com