Venku za oknem padaly krásné sněhové vločky, když mě poprvé napadlo vyběhnout ven s fotoaparátem a zkusit je vyfotit. Po hodině strávené na balkóně jen tak nalehko, jsem si odnesl omrzlý nos, nadšení z pohledu na detail sněhových vloček a kartu plnou snímků. Když jsem pak o něco později s dorazil do práce a nedočkavě koukal, co jsem si z ranního focení doma vlastně přinesl, bylo všechno špatně.
Žádná fotka nebyla ostrá, nasvícení hrůza o výsledném dojmu z fotek ani nemluvě. Jak jsem litoval, že jsem si to neprohlédl na počítači už doma. Všechno tak rovnou putovalo do koše. Při prohlížení jsem už přesně věděl, co všechno jsem měl udělat jinak. Jenže odpoledne už nesněžilo a půl dne od sněžení v Praze stačilo na to, aby se krásné krystalky slily v jednu neforemnou a nefotitelnou hroudu.
Měl jsem ale štěstí, druhý den ráno opět sněžilo a zase padaly krásně velké vločky. Tentokrát jsem neponechal nic náhodě a svoje domněnky, z předchozího dne jsem si nejen vyzkoušel nafotit, ale hlavně jsem si výsledek pokusů rovnou prohlédl na počítači a dofotil tak věci, co se ani na podruhé nepovedly dle očekávání. Postupně jsem během dalších sněžení techniku focení ještě víc doladil a mohu se tak podělit o zkušenosti, které jsem tím získal.
Sněhové vločky mají nádhernou krystalickou strukturu a pokud ji chceme zachytit, musíme překonat mnohé úskalí. Velikost sněhové vločky je v řádech milimetrů a tady už přestává stačit běžná technika. Navíc je potřeba mít pro focení vhodné počasí. Nejlepší je totiž fotit zrovna když sněží, ale vločky nemohou být příliš malé. Zkrátka připravte se nejen na přípravu technického rázu, ale i na trpělivost s počasím.
Technické vybavení
Pokud nechcete vymýšlet nějaká extrémní podomácku vyrobená řešení, tak z hlediska techniky zapomeňte na kompakty a fotoaparáty bez výměnných objektivů. Ideální je zrcadlovka.
Potřebné vybavení
- Zrcadlovka (případně jiný fotoaparát s možností výměny objektivů)
- Makro objektiv (čím kratší ohnisko tím lépe)
- Dálková spoušť
- Stativ
- Mezikroužky (případně měchové zařízení).
- Ideálně také externí blesk/y (s možností dálkového odpalu nebo s dostatečně dlouhým prodlužovacím kabelem)
Na první pohled možná trochu překvapivě je pro focení lepší APS-C čip než fullframe. A to hned ze dvou důvodů. První je CROP faktor APS-C čipu, který sám o sobě při použití skla pro full frame zvětšuje. S tím souvisí druhý důvod, kdy pro stejný záběr můžete díky CROP faktoru na APS-C čipu mít trochu větší odstup od fotografovaného objektu a tím si zvětšíte hloubku ostrosti, která je u focení vloček hodně důležitá. Jediná výhoda, která by hovořila pro fullframe snímač, je obvykle vyšší dynamický rozsah v rámci jedné konkrétní značky. Dají se ovšem nalézt přístoje s APS-C snímačem, které mají vyšší dynamický rozsah než má většina obvyklých Fullframe snímačů (např. Pentax K-5 nebo K-3).
Způsob jakým se pří použití FF skla vykreslí obrázek na čip velikosti filmového políčka a APS-C
Zvětšení pomocí fullframe skla na APS-C snímači se ještě výrazně umocní při použití mezikroužků, jak si ukážeme v následujícím obrázku
Totéž s přidáním mezikroužků
Vysvětlivky k obrázkům: Měřítko čísel a jejich zvětšení neberte absolutně, jde pouze o obecnou ilustraci pro příklad. Míra zvětšení záleží na konkrétním CROP faktoru APS-C čipu a dále na použitém ohnisku objektivu, jak si ukážeme za chvíli. Červené čáry ukazují překreslení sejmuté předlohy na rovinu čipu v těle fotoaparátu. Protože jde o FF sklo, je obraz větší než APS-C čip a je tak vlastně vyříznutá jen jeho část (došlo ke zvětšení, oproti původnímu ohnisku). Mezikroužky rovinu ještě více posunou a tak dojde k dalšímu zvětšení. Míra zvětšení pak záleží na konkrétním mezikroužku, či jejich kombinaci.
Přidáním mezikroužků nám ovšem kromě světelnosti také velice výrazně klesá hloubka ostrosti fotografovaného předmětu. Důvodem je zvětšení délky ohniska, kterým snižujeme hloubku ostrosti a z milimetrů při použití makro objektivu se dostáváme na desetiny milimetrů s mezikroužky. Podobně by to dopadlo, pokud bychom použili makro objektiv umožňující stejně zvětšení jako dosáhneme s mezikroužky. Pokud chceme, aby byla fotka dostatečně ostrá, je tedy třeba nebát se používání clony f29 a výše. Právě zde je znát výhoda APS-C čipu a jeho kombinace s FF sklem umožňující pro stejný záběr maličko větší odstup. Každých pár milimetrů je ve výsledné fotografii znát.
Ohledně ohniska makro objektivu platí, že čím menší je délka ohniska, tím většího se dá dosáhnout zvětšení při použití mezikroužků. Jednoduše to opět vysvětlí obrázek
Z obrázku je krásně vidět, že za objektivem s kratším ohniskem se „nůžky“ obrazu rozevírají rychleji. Pro dosažení stejného zvětšení by tak bylo třeba na delším ohnisku přidat více mezikroužků. Navíc nám delší ohnisko snižuje hloubku ostrosti, což v tomto případě považujeme za nežádoucí jev.