Tak nic, zase ani ťuk, nikde ani noha. Další prázdné údolí, po pižmoních ani památka. Nezbývá, než opět hodit na záda těžký batoh plný fototechniky a sejít z kopce dolů jen proto, abychom mohli znovu vystoupat na protilehlý vrchol.

Braaaaaaaaaaaaains! Ozývá se ze všech stran. Dav nemrtvých se pomalu šourá hlučnými ulicemi a dostává se i na Karlův most. Zasvědcení se usmívají, zmatení turisti fotí o stošest. Ve vzduchu je cítit recese a umělá krev.

Nedávno jsem dostal nabídku přijet a fotit mláďata afrického lva pustinného. V první chvíli mě napadlo, že přece nepojedu někam na Slovensko fotit přes mříže lvy zavřené v malém kotci. Ovšem velmi rychle jsem zjistil že se lvíčata dají fotit uvnitř mříží a že mají velký výběh se spoustou úkrytů.